Stručná odpověď
Pozornost v rušném prostředí neznamená, že se pes musí člověku dívat nepřetržitě do očí. Praktickým cílem je, aby se dokázal sám krátce otočit od podnětu k vám a přijal další jednoduchý signál.
Výchova a výcvik psa
Trénink dobrovolného kontaktu a návratu pozornosti k člověku v postupně náročnějším prostředí.
Pozornost v rušném prostředí neznamená, že se pes musí člověku dívat nepřetržitě do očí. Praktickým cílem je, aby se dokázal sám krátce otočit od podnětu k vám a přijal další jednoduchý signál.

Začněte dobrovolným kontaktem v klidném prostoru. Psa není třeba nutit, aby dlouze hleděl do tváře. Procházka je zároveň prostor pro čichání a bezpečné pozorování okolí.
Další principy správného načasování a odměňování vysvětlují základní pravidla výcviku psa.
Připravte odměny, které mají pro psa v daném prostředí hodnotu. Postavte se tam, kde vzdálený podnět ještě nevyvolává přehnané vzrušení. Běžné vodítko a možnost ustoupit jsou důležitější než přibližování za každou cenu.
Počkejte, až se pes sám otočí k vám. Okamžitě odměňte a dovolte mu znovu se rozhlédnout. Poté zaveďte krátký zvukový signál pro pohled k vám a po několika úspěších cvičte u slabších podnětů, například vzdálených chodců.
Přibližujte se jen tehdy, pokud pes stále umí přijmout odměnu a dobrovolně navázat kontakt. Zhorší-li se soustředění, zvětšete vzdálenost místo opakování signálu. Trénujte krátce v různých bezpečných prostředích.
Pokrok poznáte podle samovolných krátkých pohledů a schopnosti se od podnětu odpoutat. Pes nemusí každého člověka ignorovat ani po celou procházku sledovat vás.
Pokud venku odmítá jídlo a upřeně sleduje druhého psa, je pravděpodobně příliš blízko nebo přetížený. Odejděte do klidnějšího místa. Při běžném rozptýlení začněte znovu jednodušším úkolem.
Při výpadech, panice nebo nebezpečném chování nestačí pouhá kontaktní hra. Zajistěte bezpečnou vzdálenost a vyhledejte kvalifikovaného odborníka na chování psů.
Navazující související cvičení: přivolání psa. Obě dovednosti trénujte odděleně.
Zastavte se na místě, kde pes vidí člověka v dálce, ale dokáže volně očichávat okolí a přijmout odměnu. V okamžiku, kdy se sám ohlédne na vás, jej odměňte. Poté mu dovolte znovu se rozhlédnout. Při další procházce lze místo opatrně obměnit, ale nevyžadujte nepřetržitý pohled do očí. Pokud začne upřeně sledovat podnět, nejprve zvětšete vzdálenost.
Napjaté tělo, útěkové pokusy nebo opakované výpady ukazují, že úkol přesahuje běžnou kontaktní hru. Nesnažte se takového psa udržet u podnětu pomocí dalších pamlsků. Ustupte na bezpečné místo a podle situace vyhledejte individuální pomoc.